|
|
Vliv těžební činnosti na životní prostředí z hlediska ekotoxikologie
Kociánová, Sabina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem těžební činnosti na životní prostředí se zaměřením na ekotoxikologii. V první řadě byla v práci soustředěna pozornost na celkový dopad těžby uhlí na životní prostředí. Důkladněji práce pojednává o důlních vodách, jejich vzniku a negativních účincích zejména na akvatický ekosystém. V této souvislosti jsou v práci uvedené příklady ekotoxikologického hodnocení tzv. kyselých důlních vod. Rovněž je zde zmíněn legislativní rámec související s problematikou ochrany životního prostředí před důsledky těžební činnosti a tématika věnující se rekultivacím postižených oblastí.
|
|
| |
|
|
PO TĚŽBĚ. Atlas problémů ostravsko-karvinské uhelné pánve a alternativní možnosti jejího osídlení
Vicanová, Nela ; Eristavi, Irakli (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem krajiny spojené s těžbou černého uhlí na území Karvinska. Krajina ostravsko-karvinské uhelné pánve, která utrpěla antropogenní devastaci způsobenou těžbou suroviny, se potýká s problémy souvisejícími s nestabilitou terénu. Zásadní pro výzkum a projekt jsou získaná data, která určují tematickou polohu, investigativní a analytický rámec projektu. Pomocí klíčových dat se formulují stěžejní otázky a rizika. Výzkum přesahuje do geologických a krajinných témat, což je určující pro přehodnocení architektonické praxe v takto nestabilních podmínkách. Prvním z cílů práce je získat data pro vlastní vizualizaci stabilizovaných a nestabilních oblastí krajiny po těžbě na základě rozhovorů s odborníky a mapových podkladů. Dále budou tyto informace analyzovány a interpretovány tak, aby bylo možno vymezit zájmové území a navrhnout v něm jaká by mohla být budoucnost nestabilního území. A konečně třetím z cílů je navrhnout novou, utopickou vrstvu stávající krajiny.
|
|
|
Rámcování kauzy Turów v regionálních médiích
Pištorová, Barbora ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza rámcování těžby uhlí v kauze Turów ve zpravodajském pokrytí v regionálních českých denících pomocí kvalitativní obsahové analýzy mediálních výstupů. Obsah práce je rozdělen do dvou hlavních částí. V teoretické části shrnuje teorii nastolování agendy, vymezuje koncept rámcování, stejně jako stručnou typologii a přístupy k identifikaci rámců, a popisuje rámcování ve zpravodajství. Nabízí taktéž přehled dosavadních studií zaměřených na rámcování environmentálních témat zpravodajskými médii i konkrétně na těžbu uhlí. Následuje stručná historie a vývoj kauzy Turów a metodologická část, jež vymezuje vybraný a analyzovaný mediální obsah, ale také identifikuje rizika tohoto výzkumu. Pro provedení kvalitativní analýzy byla zvolena zakotvená teorie a základní dva typy kódování: otevřené a axiální. Jejich pomocí bylo popsáno rámcování užívané ve zpravodajském pokrytí těžby uhlí v regionálních médiích a identifikované rámce a atributy připisované těžbě uhlí byly následně srovnány s již dříve provedenými studiemi. Práce tak nabízí přehled toho, jak média rámcovala těžbu uhlí v kauze Turów a nabízí vhled do této debaty.
|
|
| |
|
| |
|
|
Atlas přeměny krajiny v oblasti Jezera Most
Kryndlerová, Anna ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Cílem bakalářské práce je vytvořit atlas přeměny krajiny v Dílčími cíli je pak zhodnotit vývoj krajiny s ohledem na historické souvislosti, vizualizovat strukturu 2021 a vytvořit další mapy, grafy a tabulky pro ilustraci vývoje krajinného pokryvu za celé sledované období. V teoretické části vysvětleny základní pojmy týkající se krajiny a krajinného pokryvu a popis podkladových dat a metod pro analýzu a hodnocení změn. Dále jsou popsána pravidla, pojmy tematické kart Následuje fyzickogeografická a socioekonomická území a jeho historický vývoj těžbou uhlí a rekultivacemi. V praktické části je na základě získaných poznatků stanoven vhodný metodický postup tvorby atlasu. Klíčovou částí je při tvorbě jednotlivých map v práce s historickými podkladovými Výstupem práce je tištěný tlas přeměny krajiny v oblasti , vytvořený Klíčová slova: Změna krajinného pokryvu, Vizualizace, GIS, Jezero Most, Atlas, Těžba uhlí, Rekultivace
|
|
|
PO TĚŽBĚ. Atlas problémů ostravsko-karvinské uhelné pánve a alternativní možnosti jejího osídlení
Vicanová, Nela ; Eristavi, Irakli (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem krajiny spojené s těžbou černého uhlí na území Karvinska. Krajina ostravsko-karvinské uhelné pánve, která utrpěla antropogenní devastaci způsobenou těžbou suroviny, se potýká s problémy souvisejícími s nestabilitou terénu. Zásadní pro výzkum a projekt jsou získaná data, která určují tematickou polohu, investigativní a analytický rámec projektu. Pomocí klíčových dat se formulují stěžejní otázky a rizika. Výzkum přesahuje do geologických a krajinných témat, což je určující pro přehodnocení architektonické praxe v takto nestabilních podmínkách. Prvním z cílů práce je získat data pro vlastní vizualizaci stabilizovaných a nestabilních oblastí krajiny po těžbě na základě rozhovorů s odborníky a mapových podkladů. Dále budou tyto informace analyzovány a interpretovány tak, aby bylo možno vymezit zájmové území a navrhnout v něm jaká by mohla být budoucnost nestabilního území. A konečně třetím z cílů je navrhnout novou, utopickou vrstvu stávající krajiny.
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
host ::
RSS.